A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

USA - Cestopisy

ORLANDO první den

Horor s ubytováním i první jízdou autem

ORLANDO první den

FLORIDA - ORLANDO

Je krátce po půlnoci a s leteckou společností, TWA jsme i přes velikou bouřku v New Yorku, šťastně přistáli na letišti v Orlandu.

Žádné kontroly se samozřejmě nekonaly, jen jsem se podivoval – a nejen já – tomu chlapíkovi, co stál dolů, pod schodištěm a v rukou držel obrovitou ceduli s mým jménem.

Jediný, kdo uměl aspoň trošku „žblepnout“ anglicky, byl Pavel.Co, si prosím přejete.Zeptal se ho slušně.Mám vás odvést na místo, kde budete ubytování.To je sice od vás milé, ale my tady máme zajištěná dvě auta u společnosti Alamo.
Ano, vím, jenže auta si vyzvednete, až dopoledne.Byla noc, takže jsme dotyčného pána, raději uposlechli a jeli se ubytovat.
Jsme tady.V recepci nám přidělili jeden apartmán, dali kartičku, která sloužila, jako klíč a navíc jsme dostali na přivítanou láhev šampusu a čtyři pomeranče!
Čtyři?, říkám si.Nás je přeci osm! Nechal jsem to být a všichni jsme hupsli znova do auta a ten hodný pán nás dovezl až ke dveřím a po vyložení našich zavazadel odjel.
Kartičkou, jsme si otevřeli pokoj.Byli jsme rádi, že vše proběhlo bez jediného zádrhelu a těšili jsme se na sprchu a postýlku.

Po rožnutí, přišel ŠOK.Apartmán, totiž nebyl uklízený.Vážení, takový bordel, jste neviděli.Co bordel, to byl nukleární BORDEL, až ženským vytryskly slzy.My chlapi, se naopak začali smát.
Tak, Pavle, jdeme na recepci.Naštěstí, to nebylo daleko a vše jsme vyřídili snadno.Dostali jsme s velikou omluvou další kartičku, od jiného apartmánu.
Holky, jsme tady, volali jsme šťastně a hrr, k novému apartmánu..
Otevřeme, rožneme a nestačili jsme se divit.Tak to je panečku něco.

Obývací pokoj s bílou koženou rohovou sedačkou,obrovitá křesla, televize, přes půl stěny, kuchyň, kde byla lednice, el.trouba, mikrovlnka, drtič na nádobí, pračka se sušičkou a další veškeré vybavení, co do kuchyně patří.Ložnice, tak ta neměla chybu.Všechno v zrcadle i dveře na WC, byly zrcadlové.Postel, ta správná americká 6×2 metry.Nó, a ještě prosklená sprcha a vířivá vana a televize.!Paráda.

V prvním patře, byla v předsíní další televize, křesla a veliká další ložnice.Ta, už byla bez vířivky, ale zrcadle všude a další televize, no nádhera.
Jen jsem pořád počítal ty postele.V obyváku, přeci spát nebudeme.To, je přece pro čtyři osoby.Jasně, vždyť nám dali jedno šampáňo a čtyři pomeranče.

Zasedli jsme ke stolu, bouchli šampus a Pavel, měl jít vše vyřešit na recepci.
„Nikam nejdu“!Čertil se a snažil se nás přesvědčit, že je to pro osm lidí a rozdělil, kde, kdo bude spát.
Po dosti dlouhém dohadování, jsem to šel řešit já.

Na recepci, jsem požádal o tužku a papír, vytasil jsem poukazy a po dvou minutách, jsem odcházel s dvěma šampusy, osmi pomeranči a kartičkou, k dalšímu apartmánu.
„SORY, Sory nou problém, breptaly dvě mladé recepční.To nic holky to se stává i v lepších rodinách.A mažu nazpátek.
Ta karta je moje a spím s „vířivkou“, rozhodl jsem rezolutně, sám pro sebe.

A taky, že jo.Jak jsem dorazil se šampusem a „klíči“, to bylo radosti.
Spát jsme šli nad ránem.Další rébus, jsme měli za sebou.Ráno jsme vyšli na balkón a před námi jsme viděli krásný bazén a úžasnou zahradu.Hned vedle za plotem, byly obsypané stromy pomeranči.Nádhera.

V deset dopoledne, nás stejný šofér odvezl do Alama.Složili jsme 400 dolarů kauci a „nafasovali“ dvě auta.
Autíčka, jako nové, jenže to byly automaty.Šofér, byl Pavel s posádkou Karla – přeci ho učila, tak jí má co vracet – Helena a Honza.

Druhý „vodič“, jsem byl prosím já a sestava, byla Simona, Jarmila a Helena.No, prostě uměl jsem si vybrat.Jo a tak jsme byli i „rozhozeni“ v apartmánech. ALAMO

Po jednoduchém přeložení z anglického jazyku, mi Pavel prozradil, že nádrž je plná a auta máme vrátit co nejmíň poškozená.
Skvělé, jenže, bez spojky jsem ještě nešoféroval.Hodím zpátečku, to nebylo, až tak složité a tak jsem zkusil zabrzdit „levačkou“.A to jsem neměl dělat.I v té malilinkaté rychlosti, to s námi tak bloklo, že jsme si málem utrhli hlavy.

Konečně jedeme, do ulic velkoměsta.Připomenul jsem si „Benyho“ slova. On žil v Americe třicet let.
„Pamatuj si, tam se málo používají blinkry a nejezdi se rychle.Jinak dostaneš „flastr“, nebo tě i zavřou.A také nezapomeň, že tam nejsou směrovky , které ti ukážou, že máš odbočit třeba doprava na Prahu.Ne, to tam není, tam jsou jen čísla Exitu a tam odbočíš, to si vždy raději vypiš na papír“.Radil mi.

Pavel, byl chytrolín, bylo mu pětadvacet a na ty rady mi řekl.Vole, jedu první a já, že se ho mám držet.Skvělé, on přeci ještě navíc umí anglicky.
Jeli jsme, jen tak nazdařbůh.Jsme přeci v Americe, no ne?

Sám jsem se podivoval, jak nám to jde.
Pavlova osádka auta rozhodla, že první cesta musí být k moři.Bylo to asi osmdesát kilometrů a Atlantik nás všechny lákal.Počasí, nebylo sice nic moc, ale co.Jedeme.
Oceán.Už ho vidíme.Koupat jsem se šel jen já a Simona.Voda, nic moc a byla i špinavá.
Ženské, rozhodly, že musíme nakoupit jídlo.V samoobsluze, se nám oči jen převracely vzhůru.
Měli tam všechno a ceny solidní.
Po nákupu, jsme vyrazili do obchodu se sportovními potřebami.
Paráda, tři patra prosklený výtah, vodotrysk, v každém patře, ale ceny ne, ne, ty pro nás nebyly.
To, že jsme se jasně domluvili, že budeme jezdit výhradně společně najednou neplatilo.

Pavel, byl fuč.Paráda, venku se začínalo šeřit a my se měli vrátit do Orlanda.
Cestu jsem zvládl, ale před Orlandem, to začalo.Jezdili jsme stále dokola a né a né najít cestu do Kissimmee, kde jsme bydleli.Kufrovali jsme dobře dvě hodiny a stále jsme se motali kolem dokola.

Dost, zastavil jsem u benzinky a sám jsem se šel ptát, jak se tam dostaneme.Vytáhl jsem počmáranou mapu, kterou jsem měl v tom balíčku z Prahy , kde bylo zakresleno místo našeho kempu.
Pochopil jsem, naprosto vše a jeli jsme.Když jsme se k té benzince vrátili potřetí, tak jsem tam šel znova.

Ti potomci, tady v té Americe, to na tu moji mapu, zakreslili špatně a byť se to zdá nepochopitelné,bylo to tak.Ze šlamastiky, nás vytáhl jeden černoch.Jel před námi a téměř nás dovedl, až na místo.Jó, to bylo „kufrování“.

Ráno, to Pavel schytal, ale on pohodář se jen usmíval.

Jak cestovali oni, vám napíšu příště a také zajdeme do EPCOP CENTRA.

Ahoj zdraví vás Ferdyš

další cestopisy
Fotoalba
albumimgj0075580

ORLANDO první den

20.04.2008
Komentáře
9
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Majka
05.08.2011 15:08 62.209.192.***
Co to je  

OMG co to znamena Po rožnutí? To se tam topilo v krbu? Boze boze :o(

  • Anonym (1)
  • Anonym (1)
Baroška 18.05.2008 17:32
 

:-P :-D :-) skvělá kufrovačka,ale ještě lepší konec! 8-) Jdu hledat tu bublinkovou koupel!!! 8-O

  • Anonym (1)
  • Anonym (2)
hojsadlo 22.04.2008 23:13
Meggys 22.04.2008 23:12
 

no teda Franto, ty seš fakt kanec :-D ;-) Jinak u tohoto cestopisu jsem se vyloženě smála až se za břicho popadala. 4 pomeranče a nás bylo 8 :-D

ferdyš 22.04.2008 21:26
 

:-D ne pili whisli šampus a jahody a dělali i spro.... no to víš, to jsem byl mladíček :-D :-) ;-)

  • Anonym (2)
ZdenaB 22.04.2008 18:16
 

8-O 8-O 8-O ..bublinková koupel ??? Doufám, že jste před ní nepapali fazolky... ;-) :-D :-D

  • Anonym (2)
  • Anonym (4)
ferdyš 21.04.2008 20:06
 

:-D tak od tebe mě to těší 100x. :-) a když jsem šťastně přivezl děvčata, tak víš, co následovalo :-( ? ne? no přeci bublinková koupel :-P .jó, holka oni tam mají koupelny.mno, jen počkej sranda, teprva bude. ;-)

  • Anonym (1)
  • Anonym (2)
ZdenaB 21.04.2008 17:02
 

ferdo- tak tohle jsem četla dokonce 2krát.Dlouho jsem se tak od srdce nezasmála, ale klobouk dolů- poradili jste si.Opět dobrý- líbilo!!! :-D :-D :-D

  • Anonym (1)
  • Anonym (1)
ferdyš 20.04.2008 21:36
 

No, nějak jsem to zmastil :-( , fotky najdete ve fotogalerii a já je z ubytování ( apartmán) dám příště. :-P

  • Anonym (1)
  • Anonym (2)
Zpět na všechny diskuze