A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

USA - Cestopisy

\\\"Good Bye New York\\\"

Pár postřehů z pobytu v New Yorku, kdy ještě stála "dvojčat".

\\\"Good Bye New York\\\"

BROOKLYNSKÝ MOST – SOCHA SVOBODY A DVOJČATA

Ráno jsem se probudil už před šestou.Venku bylo nádherně a já fičím do „bagel“ stánku koupit snídani, abychom mohli co nejdříve vyrazit do útrob velkoměsta.Pouliční stánky nabízí opravdu bohatý výběr.Koupit si můžete kakao, čaj, kávu, koblihy, na výběr je i spousta pečiva a všechno to můžete zbaštit přímo na ulici, kde se prohánějí „ranní“ běžci, pejskaři i popeláři, kteří dokončují odvoz odpadků a nikdo si vás ani nevšimne.
Já zvolil variantu číslo dvě, která byla příjemnější a snídali jsme na pokoji.
Plán na celý den jsme si stanovili už večer a já byl nejšťastnější, že už nemusím řídit a potom složitě hledat auto.
Kufry jsme dali do jedné místnosti u hotelové recepce a vyrazili krátce po sedmé. Od hotelu jsme jeli metrem do stanice South Ferry.Tady opět a znova jsme všichni čuměli, na nepředstavitelně vysoké mrakodrapy a už, už jsme se viděli odpoledne na TWINS – „dvojčatech“.
Nejdříve jsme ale vypluli lodí na ostrov Librety Island – Ostrov svobody, kde stojí socha Svobody, jeden ze symbolu New Yorku.Díky rannímu brzkému vstávání, jsme byli v přístavišti mezi prvními turisty a jeli první lodí, která tady vyplouvala v půl deváté.Lidí tu bylo jako much, ale na loď jsme se vešli tak - tak.
Cesta lodí byla příjemná.Nádherná podívaná na část nejkrásnějšího New Yorku a před námi vysněný cíl.
Socha Svobody je na velikém podstavci a je vysoká téměř sto metrů.Samotné místo je krásně udržované a výhled na York z „dvojčaty“, byl fantastický.Všude vlály americké vlajky a my jsme dělali jednu fotku za druhou.
Na zpáteční cestu jsme vyrazili po hodině a dalším naším cílem bylo Světové finanční centrum Wall Street s kostelíkem svaté Trojice.
K „dvojčatům“, to nebylo daleko.Rychlovýtah, který fičí čtyřiceti kilometrovou rychlostí, nás vyvezl do sto desátého patra.Tady měli dalekohledy a mapy města a každý se měl možnost podívat na svůj vysněný cíl.Po kukandě, jsme šlapali po schodech do výšky čtyři sta jedenáct metrů.
A první problém byl na světě.
Jarmila a Honza se bojí výšek.Když jsme vyšli na střechu Twins, tak oni dva lezli po čtyřech.
Drkotali zubami a klepali se jako osiky.No děs.Trvalo to snad půl hodiny, než pochopili, že dolů nespadnou a naše kochání mohlo začít.
Pod námi mrakodrapy, ulice,ty podélné avenue a příčné street, lidé, no lidé, oni spíše vypadali jako malé myši.A ten Wall Streed se s sto dvěma patry a špičatou anténou , přímo před námi – to byla paráda, nebo odsud vidíte až na Central Park a na druhé straně zase námi už známá socha Svobody, nebo druhá budova dvojčat, která ovšem k vyhlídce nesloužila.
Na Manhattanu, jsme prošmejdili spoustu luxusních obchodů a byli jsme jako v Jiříkově vidění.A proč taky ne – ono to bylo před dvanácti lety a do Ameriky se teprve začínalo jezdit.
Metro, které je tady jako pavučina má na hlavních tazích čtyři koleje.Jezdí tu tzv. expresní metro, které zastavuje co třetí, nebo čtvrtou stanici.Na Medison Garden, kde je křižovatka i s vlaky, je mumraj, který si těžko dovedete představit
.
V Central parku jsme si udělali odpolední piknik, mezi lidmi, kteří tu jezdí na kolech, bruslích, jiní tu běhají, studenti posedávají i s důchodci na lavičkách a je to prostě jeden veliký mumraj lidí.
Navíc je tu spousty veverek, které žadoní o kousek „žvance“ a tak jsme se s nimi chtě nechtě podělili o náš odpolední oběd.
Moc času jsme už neměli, ale přesto jsme v rychlosti zvládli ještě Chinatownn, což je čínská čtvrť.
Tady dostanete koupit naprosto všechno, od triček, ryb, ovoce, zeleniny až po elektroniku či auta.
Pavel, tady koupil dva videorekordéry a jednu menší televizi.Pamatuji si, že cenově to bylo o polovinu levněji, než tehdy u nás.Já sám jsem si tam koupil kameru (dnes stále funkční), ale kdybych s ní dnes vyrukoval, byl bych středem pozornosti.Jo, technika jde rychle kupředu.

Na hotelu jsem se pustil do zajímavé debaty s uklízečkami.Mluvily polsky a to já ovládám.
Já se jim tak zalíbil, že mě pozvaly na panáka a kafe.A proč tam byly polky?
Majitelem hotelu byl Polák a kdo jiný by mu tam uklízel.Byly to fakt skvělé a jó pohledné polandy.Na cestu nám daly pár dobrých rad a byla škoda, že jsme se setkali tak pozdě.

Z hotelu jsme vyrazili na Kenedyho letiště metrem, které bylo o mnoho levnější než taxi.Navíc jsme v něm zažili nádherný poslední zážitek.
Ve vagónu byli bílí i černí.Jenže čím dál jsme jeli, tím ubývalo bílých.Až pak jsme pochopili, že naše cesta vede přes Bronx - místa, kde žijí a bydlí jen ti tmavší.Ti černoši měřili přes dva metry, prostě chlapi jako hrom.I Pavel, který měří metr devadesát si připadal jako liliput.

Letiště Johna F. Kenedyho.

Při odbavení si nás ani moc nevšímali.Pavlova elektronika nikoho nezajímala.
Zřejmě byli rádi, že už mizíme zpět do Evropy.Osmihodinový let domů byl celkem klidný, ale Praha nás přivítala byť byl květen pěknou zimou a po teploučku, které bylo na Floridě i v New Yorku to moc příjemné nebylo.

Zato výlet to byl úžasný s bezvadnou partou a když si připomenu, že už je to tak dávno, nechce se mi tomu ani uvěřit.

Na nejjižnější část Floridy - Key West, Orgando a jeho zábavné parky, nebo vidět na vlastní oči, start raketoplánu i New York se nedá zapomenout.

„Good Bye, New York!“

další cestopisy
Fotoalba
Komentáře
1
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
ZdenaB 24.10.2008 18:50
 

Zajímavé, jako všechno co napíšeš. Postavit se na střechu "dvojčat" se už nikomu nepodaří 8-)máš spoustu krásných zážitků. ;-)

Zpět na všechny diskuze