A | B | C | D | E | F | G | H | CH | I | J | K | L | M | N | O | P | R | S | T | U | V | W | Z

USA - Cestopisy

Dobývání NEW YORKU

Dva dny v davu velkoměsta mrakodrapů

Dobývání NEW YORKU

NEW YORK JE NÁŠ

Přistáli jsme sice na jiném letišti, ale co, v Praze máme také dvě letiště.
Trošku mě bolí hlava, skotskou to 100% není.Jdeme na kontrolu a jsem zvědavý jak se domluvím, nejen já ale i moji další spolucestující.
Tak to jsem opravdu nečekal.Jde to krásně a plynule, až na Karlu.Takový malý čokl (míněno pes) se naváží do její tašky.Karla plynulou češtinou - je to profesorka -stále opakuje: nic tam nemám, jen své osobní věci. Pes zuří.A je to tu.Karla musí vzít všechny bagle a hezky je otevřít.Přihlížíme, co bude.Pavel jí zná moc dobře - učila ho na základce - a říká : ona byla vždy blbá kráva, co to veze.

A šup, pejsek našel jablíčko a pouze jedno.A to se nesmí.Do Ameriky si neberte ani suchou kurku chleba.Vezmou vám jí.Prostě žádné jídlo!A proč si přidělávat starosti s jídlem.

Zvládli jsme imigrační i další kontroly a jdeme na taxi.
Před halou je taxíků moře.Jsou žluťoučké a u každého chlap jako hora. Jenže ČERNÝ.
Tak co počkáme? Padají otázky.Jistě, hlásá Simona.Po půl hodině rezignujeme a lezeme černochovi do auta.Na prospektu mu ukazuji místo našeho hotelu.“Jés“, odpovídá mi krásně anglicky a jedeme.No to jsou mrakodrapy a tam a tu, no to je něco!Lidičky já měl hlavu vykeoucenou a fakt se mi to líbilo.

Po půlhodinové jízdě jsme na místě.Hotel je malinký a má pouze pět pater.Nechápu, proč jsme si vybrali tak malinkatý, když tady jsou tak krásné vysoké mrakodrapy. Na recepci, jsem byl ve svém živlu.

Mluvili polsky.A to je moje, to ovládám na 75%.
V polštině jsem vše vybavil a dozvěděl jsem se, že v nejvyšším patře mají i bazén a krásnou vyhlídku na velkoměsto.

No, tak to ti uvěřím.Vyhlídku, to jo.To budu 100% čumět tak do sklepa vedlejšího mrakodrapu.
Pokoje byly normální, tak jako někde na tříhvězdičkovém hotelu u nás doma, takže zatím žádné překvápko se nekonalo.
K večeru jsme společně vyrazili do nejvyšších pater i s plavkami, na kontrolu bazénu.
Bazén krásný, dokonce i svítil.Hala byla prosklená a bylo tady i malé „fitko“, bylo to tady hezké
.
Večerní město, bylo nádherné.Reklamy blikaly o sto šest a já si vzpomněl na to když jsem měl deset roků a chtěl jsem to vidět.Potichu jsem si říkal - a konečně to vidíš.
Po koupeli jsme vyrazili do ulic.Daleko jsme nešli, protože oni tam mají cesty jako podle pravítka z jihu na sever a z východu na západ.
Zapadli jsme, do čínského bifé, kde měli vše na obrázku i s cenou, tak jako je to teď i u nás, třeba v KFC.
Angličtinu, jsme tedy zatím stále nepotřebovali.Sláva.Pamatuji si, že jsme si tam dali nějaké mořské potvory a omáčka, či šťáva byla vynikající.
Vedle v obchodě jsem si koupil, bez problémů dvě piva, které mi strčila prodavačka ochotně do papírového sáčku.No, to není jak u nás: lidé popíjí i na ulici a nic se neděje.Tam s flaškou jít nemůžete, ani po ulici a když nemáte tašku, tak lahvinka musí do sáčku.

Na pokoji nebyla lednička, zato na chodbě byl box plný ledu a veliká nádoba.Těch tam bylo dost, asi věděli, že budeme chladit pivo.Televize byla taková stará, bez „dálkáče“, no byl to zgřáp.Naštěstí jsme byli unaveni a šli spát.

Ráno, jsem už v šest vyšel do ulic, abych nic nepromeškal.
A to jsem kukal.Těch sportovců, lidé v trenýrkách běhali sem tam, venčili svoje mazlíčky a co krok se tu na ulici prodávaly koblihy, rohlíky a k nim jste si mohli koupit v kelímku mlíčko, kakao a také kávu.
Paráda, říkám si, hlad je potvora.Koupil jsem koblihy, kakao a kafe a mydlil na hotel.Pochvala byla obrovská.

Dopoledne jsme museli s ženskýma chodit po obchodech.Hrůza.Naštěstí, to bylo něco jiného jako u nás a celkem nám to ani nevadilo.Vyzkoušeli jsme i metro.A tady mi to rozum nebral.Sejdete pár schodů projdete turniketem, zaplatíte a jedete.Těch schodů, bylo tak málo, jako byste sešli dvě patra.Fakt a jak tam stojí ty mrakodrapy nevím.Jinak bylo odporně ěkaredé.
Pavel vymyslel trasu metrem číslo 6.Manhattan - Bronx.Jen tak se projet.

Mám teď doma před sebou mapu - Subway Map a můžu vám vypsat zastávku po zastávce.
Ale napíšu jen tu konečnou Bronx - Palbam Bay Park. No jeli jsme a v polovině cesty už ve vagónu byla tma.Sám černoch.Dívali se na nás, ale poznali, že tady do toho velkoměsta určitě nepatříme a nechali nás v klidu. Ale zážitek to byl.
Odpoledne jsme se mrkli do centr parku, nakrmili veverky a kuli plány na další dny a hlavně, kde vyrazíme, když se budeme vracet domů.Spát tady budeme jeden den, tak jsme rozhodli, návětěvu sochy Svobody a úžasná „dvojčata“,

Večer, jsme si vychutnali opět bazén a dolaďovali detaily zítřejěí cesty na Kenedyho letiště.Osm lidí, se do jednoho taxíku nevejde a ty dva co nás přivezly z letiště levné zrovna nebyly.
Naštěstí hotel patřil zmíněným polákům a ti nám poradili, ať si vezmeme velký taxík.

A taky že jo.Přijela limuzína, taková ta dlouhatánská, asi pro dvanáct lidí a my odpoledne vyjeli, jak filmové hvězdy směrem letiště.

Ještě něco k těm amíkům.Už tehda, měl každý v uších sluchátka a poslouchal muziku.Na nohou měli naprosto všichni tenisky!!! Když dorazili k místu zaměstnání šup a přezuli se.To byla podívaná, jak se dámy přezouvaly do lodiček.Hrubé fusakle dolů a nahodit silonky a boty na kramfleku.
A také museli kouřit na ulici, takže jsme viděli i dvacet lidí, jak bafá a pak zase honem, šup a makat.

Letenky jsme měli z leteckou společností TWA s odletembyl v šest večer.
No, spíše měl být.Večer se totiž přihnala taková bouřka, že jsme nemohli na start.Seděli jsme v letadle a na nebi se honili čerti.Z okénka jsme viděli jedno letadlo za druhým, jak čekájí poslušně na pokyn z řídící věže.
Konečně letíme do Orlanda.Podívejte se třeba na mapu, jaký je to kus světa.
V Organdu jsme přistáli po půlnoci.Taková tramvaj, nás od letadla zavezla po kolejích do letištní haly, kde jsme se chtěli poradit jak najdeme půjčovnu Alamo a pak v noci!!!místo, kde máme ubytování.

Nic takového se ovšem nekonalo.Když jsme šli po schodech dolů, tak tam stál chlapík a držel ceduli s mým jménem.ŠOK. Co to má znamenat?

No a jak to pokračovalo písnu někdy příště. Ferdyš

další cestopisy
Fotoalba
Komentáře
6
Řadit podle času | Řadit podle vláken vzestupně sestupně

Při vkládání příspěvku do diskuze jako neregistrovaný uživatel budete mít u vašeho příspěvku zobrazenu IP adresu

:-) :-( ;-) :-P :-D :-[ :-\ =-O :-* 8-) :-$ :-! O:-) :'( :-X :-)) :-| <3 <:-) :-S >:) (((H))) @};-- \o/ (((clap))) :-@
Baroška 18.05.2008 17:19
 

:-P :-D :-) Skvělé,jako vždy! Jen tiše závidím a rychle jdu číst pokračování!!! 8-O

  • Anonym (3)
Meggys 22.04.2008 23:02
 

Přesně tak, ty dvojčata jsem taky chtěla vždycky vidět a už neuvidím :-(

  • Anonym (9)
ZdenaB 21.04.2008 16:49
 

No jóó, zase dobrý. Ty dvojčata ti teda závidím- ty už živě nikdoneuvidí. 8-) 8-)

  • Anonym (1)
  • Anonym (3)
amirah 20.04.2008 14:11
 

:-) :-P ;-)

  • Anonym (3)
  • Anonym (3)
ferdyš 20.04.2008 07:23
 

:-( já, to "tidablijůaj" vymazal, ale klidně to tam mrsknu, a"t je trošku sranda.f

  • Anonym (3)
hojsadlo 20.04.2008 02:48
 

Ferdo já ti dám "týnablijůaj" :-D
To jsi tam určitě chtěl napsat. :-D
;-)
zase z toho děláš drámo-tak piš rychle,už mám zase okousaný nehty,jak jsem nervóz 8-O ;-) :-P

  • Anonym (3)
  • Anonym (24)
Zpět na všechny diskuze